Ohřívání

 Přečetla jsem všechny dopisy, které jsme byla schopna shromáždit na jednom místě. Tedy, nebylo jich proto zrovna přehršel. Donutilo mě to však rozpohybovat k životu myšlenku, s kterou si pohrávám už dost dlouho. Pojďme na to. 

Po inventuře všech nachystaných dárků na letošní vánoce už nemám kam utéct. Jsem pyšná na to, že umím vybrat hezké dárky, letos však už nevím čím dalším odvést své myšlenky. 

Svět totiž pluje, ale zároveň je tam venku. Zatímco já tady. v noční košili, na posteli mezi roztříděnými balíčky a pár drobnostmi navíc, které by mohly být jako hezký dárek, jen ještě nevím, pro koho.

V jednom z přečtených dopisů byla řeč o ohřívání kávy. Ta moje se jen cynicky pousmála a já se z primitivního strachu bojím ohřát nesco s mlékem. Dnes teprve první, studené snad tisící.

Takže kam teď? Zabalit dárky, odeslat vánoční přání, dočíst izraelský román, začít maďarský a co s tím?

Obnovit stránku, publikovat surrealistické pocity a doufat v anonymitu?